Autor: Zuzana Řezáčová Lukášková, zveřejněno 11. 11. 2014
Je ta technika bezpečná? Ptají se občas zájemci o kurz či terapii. Ať už je to jakákoli technika, odpověď je vždy stejná. Není. Bezpečná technika zkrátka neexistuje.
Každá technika má svůj účel a tím je většinou změna. Změna myšlení, postoje, návyku... Proto, abychom mohli něco změnit, potřebujeme znát aktuální situaci, to co nám na ní nevyhovuje a to jak ji chceme změnit. Jakákoli terapeutická nebo sebepoznávací technika může už při mapování současného stavu otevřít Pandořinu skříňku. Klient pláče, není mu dobře... I to k terapii a seberozvoji patří, ačkoli většina z nás si pod pojmem bezpečná technika představuje, že se právě nic podobného nestane. Následuje tedy otázka jak s těmito nebezpečnými technikami pracovat?
Na výběr máme několik možností. V expresivních terapiích jako je arteterapie, dramaterapie nebo muzikoterapie existují dva přístupy.
První, interpretační, je více závislý na znalostech, kompetencích a empatii terapeuta, který klientovi říká jaká je jeho aktuální situace, co má změnit a jak to má udělat. Klient je při použití tohoto postupu často vystaven na milost a nemylost "vševědoucí autoritě", která může podlehnout pokušení a svého postavení zneužít.
Druhý, tzv. na osobu zaměřený přístup je založený na pokládání otázek na které klient hledá odpovědi. Terapeut s klientem může sdílet svůj úhel pohledu, své představy, fantazie a zkušenosti, ale výsledná interpretace obrazu, příběhu nebo životních událostí je vždy na straně klienta. Ten se tak učí sám hledat odpovědi na své otázky, pomoc u svého vnitřního rádce a zacházet sám se sebou i během "nebezpečných" technik.
Při správné volbě se v rukách zkušeného terapeuta budeme cítit bezpečně i během "nebezpečných technik".
Jsem přesvědčená, že v každém z nás je archetyp moudrého starce či stařeny a že tedy každý zná ty nejlepší odpovědi pro sebe sama, na všechny důležité otázky svého života. Mnohokrát se mi stalo, že jsem slyšela životní příběh někoho jiného a hned jsem „věděla“ že je "to přece jasné, to musíš přece udělat tohle..." ale ta nejlepší cesta byla úplně jiná. Byla to ta, která by mě nikdy nenapadla, protože jsem ji ze své pozice nikdy nemohla vidět. Nejsem "moudrá stařena pro všechny". Naučila jsem se tedy kousnout se do jazyka, nic neříct a pomoci klientovi najít odpověď uvnitř sebe sama.
Arteterapeutka, která jako jediná v ČR pracuje s mandalovým diagnostickým testem.
