Autor: Zuzana Řezáčová Lukášková, zveřejněno 13. 8. 2015
Před asi půl rokem jsem narazila na článek o křesťanské mandale. Je v něm řada velmi hezky sepsaných informací a článek by byl dobrým zdrojem informací, kdyby neměl poslední dva odstavce. V nich autor práci s mandalou označuje za otevírání se duchovnímu zlu a hříchem modlářství. Co myslíte, je to tak?
Tento názor je postaven na přesvědčení, že se jedná o nepřímou propagaci buddhismu a hinduismu. Ale patří mandala jen na východ, jak mnozí tvrdí?
Když si slovo mandala nahradíme slovním spojením kruhový ornament a rozhlédneme se po naší planetě, najdeme mandaly (kruhy) všude. Bez ohledu na čas, kulturu i jméno boha v ní. Objevují se dokonce i v křesťanství. Jsou to nejenom autorem zmiňovaná rosetová okna (která podle něj nemají s mandalou nic společného), ale také labyrinty.
Labyrintem procházejí mniši odříkávající modlitby a jdou do jeho středu, kde se setkávají s Bohem. Často musí najít "správnou cestu", která se vine od kraje ke středu a zase k okraji, aby znázornila těžkosti duchovního hledání. Proto někdy tyto labyrintové cesty bývají metaforou také posvátných cest, např. do Jeruzaléma. V Budapešti je dokonce muzeum těchto labyrintů, které mívají kruhové uspořádání s odlišně se vinoucími cestami.
Ani rozetová okna (typická pro gotické katedrály) nejsou bez symboliky. Tyto křesťanské ornamenty jsou nápadně podobné použití mandal v jiných kulturách. Kruhová okna obsahují často čísla, která jsou násobkem tří (ta opravdu velká i 12) a odkazují tak např. na trojjedinost boha (či 12 apoštolů). Nejčastějšími barvami v těchto oknech jsou modrá a červená, které se spojují v mystické fialové a dodávají kostelnímu prostoru zvláštní atmosféru. Symbolicky tak spojují protiklady a vyjadřují harmonii, která je v království božím.
Pokud jste někdy stanuli před podobným oknem (ta přes celý vstupní portál jsou asi nejvíce ve Francii), zažili jste moment údivu, zastavení se a uvědomili jste si svou "nicotnost". Dlouhým pohledem do okna jste navíc byli vytrženi z běžného spěchu a dostali jste se do stavu podobného relaxaci nebo modlitbě.
Diskuze kolem mandaly, toho do které kultury vlastně patří a nejrůznější předsudky jsou paradoxně dány prací C. G. Junga, který se zasloužil o rozšíření mandaly do psychoterapie (arteterapie). Ten totiž slovo mandala přenesl do Evropy a spojil kruhové obrazy se sanskrtským slovem. Kdybychom v Evropě zůstali u označení kruhový ornament, pravděpodobně by k takovýmto diskuzím a nedorozuměním nedocházelo.
Více informací o mandalách najdete v našem e-booku Cesta mandaly, který je zdarma. Provede vás světem mandal, křížem krážem, bezpečně a hlavně bez bloudění.
Chci se vydat do světa mandal s e-bookem zdarma
Arteterapeutka, která jako jediná v ČR pracuje s mandalovým diagnostickým testem.
