Autor: Zuzana Řezáčová Lukášková, zveřejněno 11. 11. 2014
Obecně můžeme říci, že rituál je osobní intenzivní zážitek, který nese potenciál změny. Ta se může týkat jakékoli životní oblasti. Každý si však pod pojmem rituál přestaví něco trochu jiného a většina z nás si vybaví šamanské léčebné rituály, svatbu, pohřeb…
Psychoterapie má v popředí zájmu člověk jako osobnost a pomáhá mu prostřednictvím různých postupů k osobnímu rozvoji. Ten má vést k celistvosti a tím i ke zdraví v jeho nejširším slova smyslu, tedy ke stavu úplné tělesné, duševní a sociální pohody (jak zdraví definuje světová zdravotnická organizace, WHO). K vytvoření této harmonie na všech uvedených úrovních využívají někteří psychoterapeuti postupy založené na osobním prožitku. Ten může vést k rozvoji osobnosti díky změně vnímání světa, protože to je ovlivněno tím, co o světě víme na základě toho, co jsme prožili. Jedním z cest, jak prožít silný osobní prožitek může být účast na rituálu, např. na rituálu svatebním nebo rozvodovém. Rituál je také jednou ze základních forem se kterou terapeut může pracovat, ačkoli ne vždy si uvědomujeme, že to rituál je.
Pokud bychom se tedy pokusili definovat rituál přesněji, pak můžeme říci, že je to strukturované jednání mající určitý scénář, který se opakuje, což vytváří pocit známého a tedy bezpečného prostředí. Rituál svou podstatou také napomáhá kontrolovat a zaměřit pozornost jeho účastníků na aktuální dění, což může vytvářet řadu intenzivních pocitů. Tím rituál působí jako katalyzátor, umocňuje prožitek a svou silou může měnit život všech zúčastněných (v nejširším slova smyslu). Rituálů je několik druhů a jejich členění není jednotné. V psychoterapii jsou však asi nejdůležitějšími tzv. rituály přechodové.
Přechodové rituály
Jedním z příkladů využití rituálu může být určitý způsob zahájení nebo ukončení setkání, které vede k vymezení prostoru a času a jeho oddělení od „běžného života“. Takovým rituálem může být už jen podání ruky a neměl by být podceňován. Zejména na zážitkových programech typu rodinné konstalace, dramaterapie nebo arteterapie jsou tyto přechodové rituály velmi důležité. Oddělují jednotlivé pracovní prostory a přechody mezi nimi, což zajišťuje bezpečí klientů. Bohužel bývají často hojně podceňovány až vynechávány a můžeme se pak setkat s lidmi, kteří si něco „odnáší“, je jim „divně“ nebo dokonce neví „kde jsou“.
Přechodovými rituály používanými v Centru Mandala jsou kromě podání ruky také „velké kroky z kouzelného prostoru“, kde je možné prožívat silné emoce a prožitky. Dalším způsobem ukončené práce s klienty je závěrečné pojmenování prožitku a závěrečného pocitu se kterým každý odchází. To pomáhá uzavřít prožitkový proces na místě kam patří a případně pomoci každému odejít do běžného života.
Ve velkém jsou pak takovéto „přechodové rituály“ používány jako mezníky v lidském životě (křtiny, promoce, svatební a rozvodový rituál), ale také v komunitě jako rituály přijetí do skupiny po „zkušebním období“ (složení skautského slibu) nebo potvrzení přidělení hodnosti (předávání diplomů, odznaků a jiných poct). Tyto rituály pomáhají jednotlivcům nejen s „přechodem“, ale také s bezpečným začleněním se do společenství.
Dalším příkladem může být vánoční rituál, který zahrnuje jakési zhodnocení dosavadní životní cesty. Během rituálu jsou účastníci vyzváni, aby procházeli spirálou vytvořenou z větviček smrku do jejího středu. Zde si zapálí svou svíčku života, kterou si nesou sebou. Zapálenou svíčku pak při zpáteční cestě umístí na spirále tak daleko jak se na své životní pouti cítí být. Tento rituál tak může být zajímavou reflexí životní poutě v době, kdy končí rok a tedy v době, která vybízí k ohlédnutí se, zhodnocení a následnému plánování další cesty.
Nejen tento, ale i řadu dalších rituálů, si můžete přijít prožít během programů pořádaných občanským sdružením Centrum Mandala, které pořádá kurzy kreslení mandal, prožitkové arteterapeutické kurzy a dramaterapii.
Arteterapeutka, která jako jediná v ČR pracuje s mandalovým diagnostickým testem.
