Externí autor: Lukáš Holešta, zveřejněno 21. 11. 2013
V této poznámce si jen stručně načrtneme, jak probíhá zkoušení látek, které by se mohly stát homeopatickými léky. Látky, které se zkoušejí, pocházejí z rostlin, živočichů, minerálů a nakažených látek (např. tkáň nakažená kapavkou).
Tento proces je velmi náročný požadující naprostou přesnost od supervizorů i zkoušejících, kteří musí být velmi dobře obeznámeni s informacemi z materie mediky, a to z toho důvodu, že na těchto zkouškách závisí celé používání homeopatie a také zdraví pacientů. Z toho důvodu podléhají velmi přísným pravidlům.
Obecná pravidla pro zkoušky jsou tato:
Tým lidí, kteří se účastní zkoušky, se skládá z vedoucího (určuje zkoušenou substanci a to, kdo dostane placebo a kdo zkoušenou látku), supervizorů (dohlížejí nad zkoušenými a shromažďují při zkouškách podrobné informace od zkoušených) a zkoušejících osob (lidé, kterým se podá zkoušená látka nebo placebo). Supervizoři ani zkoušející neví, kdo dostal zkoušenou látku a kdo placebo a jaká látka se zkouší.
Příprava na zkoušku probíhá zhruba takto: celý tým se odebere na místo zkoušky a po asi týdnu aklimatizace začnou zkoušející po dobu jednoho měsíce popisovat 3 krát za den svůj stav ze všech úrovní (mentální, emocionální a fyzické), a to co nejpečlivěji - tedy co, kdy, proč a jak se dělo v průběhu daného stavu a co tento stav zlepšovalo a zhoršovalo. Po uplynutí této doby dostanou supervizoři v deníku s těmito zápisy základní charakteristiku zdraví zkoušeného. Zápisy se vytváří proto, aby nedošlo k záměně symptomů mezi přirozeným stavem pacienta a symptomy, které vyvolá následná zkoušená látka. Podle těchto záznamů vyberou ty, kteří se zkoušky zúčastní. Zkoušejících by mělo být cca 60-100 a zkouška trvá asi dva a půl roku.
Následně začne celá zkouška, rozdají se zkoušené látky a placebo a zkoušející opět zaznamenávají 3 krát za den symptomy, které se u nich objeví. Látky zkoušející berou po dobu měsíce nebo i kratší dobu, pokud se objeví symptomy dřív. Po odeznění všech symptomů u všech zkoušejících skončí první část. Druhá část probíhá jen s těmi zkoušejícími, kteří prokázali větší citlivost na zkoušenou látku (tzn. zkoušející, u kterých se objevily symptomy, nejen na fyzické úrovni, ale také na emocionální i mentální úrovni jsou citlivější k zkoušené látca) a dostanou ji v ředění 30c a někteří z nich opět dostanou placebo. Následně se látky berou dva týdny a pozorování probíhá zase do doby, kdy se už neobjevují další symptomy, tímto skončí druhá část.
Pak se čeká rok a začne zkoušení potřetí s potencí 10M a 50M a někteří opět dostanou placebo. Tuto dávku látky dostanou zkoušející jen jednu a pozoruje se další tři měsíce nebo do vymizení všech symptomů. Nakonec tým supervizorů vybere všechny záznamy a dále vyptáváním se do detailů zjišťuje podrobně vše o symptomech, které zkoušející zaznamenali. Tímto je zkouška uzavřena. Dále je pak látka, teď už lék (pokud vyvolávala symptomy u zkoušejících), podávána na základě informací ze zkoušky podle zákona podobnosti nemocným pacientům. Tímto se odhalí celý obraz léku, kdy lék ukáže na základě klinického pozorování, co vše dokáže vyléčit. Tyto pozorování jsou opět pod přísnými pravidly. Následně je lék z toxikologické literatury, zkoušky a klinického pozorování úplný a je zahrnut do materie mediky.
Léky se ředí třemi způsoby, a to decimální ředění 1:10, centezimální ředění 1:100 a LM ředění neboli 50-tisícové ředění. Decimální ředění je označováno písmenem c, centezimální písmenem x a 50-tisícové písmenem m. Léky, které jsou z rostlin a živočichů, se ředí z lihového roztoku a léky, které jsou z minerálů, se ředí z roztoku mléčného cukru, v kterém je obsažena účinná látka získaná pomocí triturace.
Ředí se tímto způsobem. Vezme se 1 díl roztoku léku a naředí se s 10ti dalšími díly vody, to je 1c decimální potence 1:10, dále se z této potence 1c vezme jeden díl a zase se naředí s 10ti díly vody, a tak vznikne 2c potence - to se opakuje stále dokola. Po každém ředění se nový roztok protřepe. Takto se to dělá u všech tří druhů ředění, vždy podle daného poměru.
Lék by se měl skladovat na tmavém místě bez přímého slunečního světla, bez jakéhokoli magnetického a elektrického působení a neměl by být v dosahu jakýchkoli silně aromatických látek a to hlavně kafru.
Lék by se měl užívat půl hodiny po nebo před jídlem a to tak, abychom se ho nedotýkali (nasypat lék do víčka a pak do pusy). Pilulky, které se kontaminují (vysypou ven nebo se jich dotknete nebo se do lahvičky dostane cizí těleso) se vyhodí.
Antidotace znamená zrušení či znehodnocení účinku léku. Lék se takto znehodnotí před požitím kontaminací či silnými aromatickými látkami a to hlavně kafrem. Po požití se účinek léku zruší požitím máty, mentolu, mintu v jakémkoli množství, požitím kávy a kafrem, a to jak vdechnutím jeho aroma nebo použitím masti s kafrem.
tento článek nám poslala
