Autor: Zuzana Řezáčová Lukášková, zveřejněno 11. 3. 2015
Svantovít je bohem jižní, polední strany a také je bohem války. Je to bůh, kterého se lidé ptali, jaká bude úroda v dalším roce, ale také na výsledek válečného tažení.
Je to bůh se čtyřmi oholenými hlavami, dvojími prsy i zády a čtyřmi obličeji. Bývá zobrazován v suknicí sahající až na lýtka s levicí opřenou v bok s koněm bělákem, na němž se v noci projíždí. Ve dne na něm pak smí jezdit pouze kněz zasvěcený bohu Svantovítovi. Tento bílý kůň byl také často používán k věštbám před válečným tažením.
Další atributy Svantovíta jsou meč ve stříbrné pochvě, uzda, sedlo, udidlo a pestrý válečný praporec. Kromě toho, že je Svantovít považován za ochránce polí, poučil lidi o věštění a je někdy považován za zástupce Svarožice, nejvyššího boha Slovanů.
Svantovít je jedním z bohů, ke kterému nepatří žádná bohyně. Je to samotářský bůh, který dlí ve svých svatyních a věští... třeba to, jaká bude úroda. Používá k tomu kovový roh, co drží v pravé ruce. Ten kněží v jeho svatyni každoročně naplňovali k věšteckým účelům vínem k předpovídání kvality úrody. Z poháru se celý rok odpařovalo víno. Čím méně ho zůstalo, tím více mělo být úrody v dalších letech.
Muž s převahou boha Svantovíta bývá duchovně založený, subtilní muž s mladistvým vzhledem, který se příliš nezajímá o ženy. Ani ony se však příliš nezajímají o něj. Tento muž je svým založením spíše introvertní a ve vztahu k druhým lidem je odtažitý. I proto bývá často osamocen.
Ivan Hudec: Báje a mýty starých slovanů, Slovart, 1994
Irena Šindlářová, Josef Růžička: Báje a mýty starých slovanů, Fontána, 2003
Zuzana Řezáčová Lukášková: Bohové a bohyně v nás, Zoner 2016
Arteterapeutka, která jako jediná v ČR pracuje s mandalovým diagnostickým testem.