Rozvodový rituál

Rituály jsou v našem životě velmi důležité. Ve velkém jsou pak stále využívány zejména„přechodové rituály“, které jsou používány jako mezníky v lidském životě (svatba, křtiny, promoce). Tyto rituály pomáhají jednotlivcům nejen s „přechodem“, ale také s bezpečným začleněním se do společenství. Jejich význam však bývá podceňován. Mladí lidé žijí bez oddání, protože papír nepotřebují, a řada lidí se po rozvodu cítí stále vázaná na svého bývalého partnera. Řešením takovéto situace je pak sestavení rozchodového rituálu.

Vytvořte si svůj vlastní rituál!

Stejně důležitý jako svatební rituál je rituál rozvodový. I rozvodem měníme své společenské postavení a vstupujeme do další životní etapy. Na rozdíl od svatby nám je však většinou poskytnuto pouze papírové řešení, často doprovázené právními nepříjemnostmi. Prožitek rozchodu však je při tom neúplný nebo dokonce velmi zraňující. I rozchod však může být důstojným přechodem do další životní etapy. Vymezte si proto dostatek času a najděte takovou formu rozchodového rituálu, která pro vás bude smysluplná. Účast obou zúčastněných stran při tom není důležitá.

Prvky, které by měl rozvodový rituál (stejně jako všechny přechodové rituály) obsahovat, jsou:

1. rekapitulace proběhlého vztahu (vymezte si každý den 30 minut času, kdy budete vzpomínat a plakat, nad fotkami nebo jiným materiálem, po 30 minutách běžte dělat předem připravenou manuální činnost - opakujte tak dlouho, dokud je na co vzpomínat a dokud se objevují emoce)

2. vyjádření emocí vztahujících se k osobě s níž se rozvádím (např. formou dopisu), které je často na závěr doprovázeno prožitkem odpuštění a smíření (přijetí svých i partnerových chyb)

3. rituální krok ukončení vztahu (zahození klíčů, odevzdání dopisů, které jsme dostali, odevzdání prstýnku, spálení symbolického předmětu)

4. plán pro další životní etapu (symbolický krok do další životní fáze)

Inspirací by nám mohl být zvyk Inuitů, kteří si občas kradou manželky. Když k takovému případu dojde, obviní manžel soka a stereotypní sokova odpověď zní: „Já ji neukradl. Odešla, protože jsi pro ni málo mužem.“ V ten moment se ovšem sbíhá komunita a nastává vlastně rozvodový proces, při kterém o sobě ti dva dotyční zpívají urážlivé písně. Zpočátku má každá strana podporu svých příbuzných, ale nakonec se členové rodiny jednoho z nich neubrání smíchu a jejich původní favorit ztrácí podporu. I když možná není spravedlivé, že zvítězí ten výřečnější, není od věci si připomenout, že i v evropské kultuře častokrát vyhrává majetkové spory při rozvodu ten, kdo má výřečnějšího advokáta (Michael Stanovský, Rozvody po eskymácku).