Geopatogenní zóny

Co to jsou geopatogenní zóny?

Takto nazýváme nepravidelnou část prostoru, která je zatížena určitým druhem záření. Jsou to záření, která současná věda zná, ale také ještě nezná. Geopatogenní zóny (dále jen GPZ) jsou detekovány většinou senzibilní osobou, která k detekci používá většinou různých druhů virgulí. Obecně lze konstatovat, že živý oganismus reaguje na porušení jakékoliv homogenity pole, ve kterém se nachází nebo do něho vstupuje. Lidský organismus na toto porušení homogenity reaguje buď vědomě, nebo nevědomě. Porušení homogenity může vyvolat například podzemní voda, bývalá řečiště, rybníky, močály, ložiska podzemních plynů, radioaktivní podloží místa, kde se stýkají různé horniny a kde nastávají geologické zlomy a pod. V místě křižování dvou nebo i více pásů GPZ je toto místo mnohem silnější než jenom samotný pás GPZ.

V podstatě můžeme hovořit o čtyřech základních typech GPZ:

a) podzemní vodní toky
b) geologické anomálie (půdní poklesy, zlomy, zvrásnění, radioaktivní místa)
c) tzv. Hartmannovy pásy - vytváří síť orientovanou od severu k jihu a od západu k východu
d) tzv. Curryho pásy - vytváří síť orientovanou od severozápadu k jihovýchodu a od severovýchodu k jihozápadu.

Jak je můžeme detekovat?

Při detekci takové nehomogenity se nejvice setkáme s virgulemi ve tvaru Y z vrbového nebo i jiného proutku. Používají se také kovové spirály, kovové virgule ve tvaru L. Kovové virgule tvaru Y jsou podobné klasickému proutku, jsou však i menších velikostí, které se drží v jedné ruce. Já sám používám k detekci GPZ virguli tvaru L z mosazného drátu o průměru 3 mm. Strany svírají pravý úhel a jsou v délce 11 a 33 cm, virgule se drží za kratší konec. (Senzibilové v Polsku používají rozměr 10 a 30 cm.) Pro zajímavost uvedu, že jsme při pokusech použili například stříbrnou virguli - ta je velice citlivá, použili jsme také tenké skleněné trubičky naplněné různými plyny, hliníkové, plastové, ocelové virgule atd. Každý proutkař (senzibil) musí zjistit, jaký tvar a materiál virgule mu nejlépe vyhovuje. Sám jsem se setkal také s lidmi, kteří k detekci nepoužívají virgulí. Jsou senzibilové, kteří "vidí" pásy GPZ,Znám osobu, která slyší, jak teče podzemní vodní pramen.

Jak na nás působí?

V praxi se setkáváme s tím, že děti, jejichž postel je umístěna na GPZ, mají neklidné spaní, budí se, pláčí a pokud to lze, snaží se v posteli dostat do místa, kde je to lepší (ráno je např. rodiče najdou schoulené v jednom místě). Děti jsou na vliv GPZ daleko citlivější než dospělý člověk. Dospělí se rovněž "brání" odchodu do postele. V noci nemohou dlouho usnout, budí se, zdají se jim nepěkné sny. Ráno bývá člověk unavený, nevyspalý, nervózní.

Podle toho v jaké části lůžka se GPZ nachází, tak v této oblasti člověk po nějaké době může začít sledovat zdravotní změny. Zde si lze všimnout korelace – zdravotní problém je v té části těla, které je nad detekovanou GPZ. Zpočátku jsou to již uvedené jevy. Po určité době však může dojít k zánětlivým onemocněním, záchvatům, nádorovým onemocněním atp. Byla dokonce sestavena tabulka, kde na základě průzkumu bylo zveřejněno, jaké zdravotní problémy se vyskytly v závislosti na délce (měsíce až roky) pobytu nemocného na lůžku ovlivňovaného GPZ. Senzibilové ve spolupráci s lékaři zjistili, že infarkt a mozková mrtvice postihne dotyčného velmi často na místě výskytu GPZ.

Je zjištěn prokazatelný vliv působení spodní vody na onkologicky nemocné pacienty. Statisticky je zjištěno, že nejčatější výskyt takového onemocnění je u osob, které bydlí v bytech nebo domech v blízkosti řek, rybníků, močálů, tedy s větším výskytem GPZ. Jsou známá např. místa, kdy na jedné straně ulice je výskyt takovýchto onemocnění minimální a na druhé straně ulice jsou domy, kde je toto onemocnění takřka běžné. Tento výzkum se prováděl a provádí na celém světě. U nás např. na olomoucku již v letech 1971 až 1976.

Nelze samozřejmě tvrdit, že za zhoubnými onemocněními stojí GPZ, ale ukazuje se, že je nutno při studiu souboru faktorů vyvolávajících toto onemocnění s nimi počítat.

Kontakt:

Zdeněk Bednář, Brno

e-mail:zdenek.bednar@email.cz

tel: +420606173555